„Kde máš prověrkový sešit?” zeptá se Janka Kořalky fyzikář.
„Když jsem dostal tu jedničku, dal jsem ho kolovat po příbuzných... a už se mi nevrátil!”

Paní učitelka se ptá: „Pepíčku, kde máš žákovskou?”
„Náš pes mi ji snědl.”
„Nelži, psi papír nejedí!”
„Ale když musel, tak ji žral!”

Ve třídě se rozdávali peníze, které zbyly ze školy v přírodě. Učitelka volala děti jménem ke stolu: „Anička, Barunka, David... Robert!”
Ze třídy se ozvalo: „Ten tu není!”
„Já mu to vezmu,” nabídl se hned hlas v zadní řadě.
Učitelka souhlasila, dotyčný peníze vzal - a Robert už je nikdy neviděl!

„Matkou Ježíše Krista byla panenka Maria, že, paní učitelko?”
„Ano, to byla.”
„Tak jak to, že mi tvrdíte, že jeho otcem nebyl Mário?”

Ředitel jedné menší střední školy měl velké problémy s dospívajícími slečnami, kterým se zalíbilo používání rtěnky. Když si ji na dámských toaletách patlaly na rty, vždy při tom zanechávaly obtisky na zrcadle. Situace už se stávala neudržitelnou, a tak se ředitel rozhodl razantně zakročit.
Zavolal si všechny dotyčné slečny a odvedl je na toalety. Tam už čekal školník a ředitel dívkám vysvětlil, že si zcela jistě neuvědomují, kolik práce mu dá každý večer zrcadla umýt. Poprosil ho, aby slečnám svoji namáhavou práci předvedl. Školník vytáhl ze skříně dlouhé koště, namočil ho v nejbližší záchodové míse a začal zrcadlo pucovat. Od toho dne se na něm už žádný obtisk neobjevil.